Jakmile jsem minulý rok překročil hranice do Řecka, uzavřeli Řekové bankomaty a země směřovala k bankrotu. Jakmile jsem pak Řecko opustil, země ihned bankomaty zprovoznila a bankrot odvrátila. Z toho je vidět, jak nebezpečné moje cestování pro okolní země může být. Jsem něco jako olympijské hry, evidentně ne každá země si nás může dovolit.
Proto jsem se letos rozhodl vynechat Makedonii, malou a slabou ekonomiku, a z Athén pokračovat přímou cestou podél moře až do Istanbulu. Zde je hlavní cíl letošního výletu, a to překročení hranice mezi Evropou a Asií. Od té chvíle se budu vytahovat, že jsem na kole dojel až do Asie. Pokud to bezpečnostní situace dovolí, tak bych pak rád přejel celé Turecko až do Antalye a odtud zpět do ČR.
Letos zařadím jednu novinku, chtěl bych natáčet videa a pak z toho udělat „film” nebo vlog. Alespoň si budu mít s kym povídat, se Siri se známe už dobře a je třeba zařadit něco nového. V Turecku bych chtěl pokaždé přespat u někoho místního, takže z toho vznikne snad něco zajímavého. Už jen proto, že já neumím ani slovo turecky a oni často ani slovo anglicky.
Velké množství lidí mi doporučovalo naučit se opravovat kolo a po zkušenostech z Austrálie jsem je začal brát vážně, takže jsem si pořídil knihu Bike Repair and Maintenance For Dummies. Už to bylo nutné, jelikož se mě často lidé ptali, jaké kolo si mají pořídit, protože někde nabyli dojmu, že jim rozumím více než oni. Zároveň tím začíná nová éra budování drsňácké image neohroženého cestovatele. Jak jsou takové ty fotky lidí umazaných od oleje a tak, tak teď budu vypadat, yeah!
Jinak ta fotka kotěte nemá žádnou souvislost s cyklovýletem, ale já si říkal, že když jste to dočetli až sem, tak vás musím nějak odměnit, takže fotkou kotěte, protože každý má rád roztomilá koťátka.
