Před týdnem jsem se tady v Hanoji seznámil s jednou Vietnamkou, která se živí psaním reklamních textů. Během pár desítek minut, co jsme si povídali, mi několikrát zopakovala, jak mně a ostatním Evropanům, Američanům, Australanům závidí, že můžeme cestovat a básnila o Evropě nebo o tom, jak by chtěla navštívit Japonsko, ale nemůže, protože nemá peníze. Já jí tedy začal vyprávět o Matěj Balga: I, Cycleast, který dokázal objet celý svět na kole a měl na začátku jen 20 tisíc Kč, a snažil se ji povzbudit, že to jde i bez většího množství peněz. Tak mi začala povídat o tom, jak to má ona. Že její měsíční plat jako mladé začínající copywriterky je v přepočtu kolem 3000 Kč, což je mírně podprůměrný plat ve Vietnamu, a z toho dokáže, když se hodně omezí, ušetřit kolem 500 Kč každý měsíc. Jenže aby třeba vůbec mohla legálně získat vízum do Japonska, musí prokázat, že má minimálně $5000 (108 tis. Kč), jinak jí to vízum nedají (podobné je to i pro Číňany). No a s tímhle platem na to našetří za 18 let (a ještě tedy pár let na letenky, ty musí mít už při žádosti). Zatímco pro nás je získání víza jen otravná záležitost, pro lidi z těchto zemí vízum znamená, že si o nějakém cestování mohou nechat jenom zdát.
Český pas je silný (https://www.passportindex.org/byRank.php), 25 zemí je na tom lépe než my a 171 zemí je na tom hůře. S českým pasem můžete přicestovat do 152 zemí bez víza nebo dostanete vízum automaticky na letišti, první Německo a Singapur má jen o 6 zemí více. Naproti tomu třeba s ruským pasem můžete bez problémů do 108 zemí, s čínským pasem jen do 59 a s vietnamským pouze do 48. Nejméně mohou navštívit Afgánci, 22 zemí, ale to jsou různé ostrovy nebo země v Africe, kam můžou bez víz i všichni ostatní. Takže kdyby chtěla ta milá Vietnamka cestovat na kole kolem světa jako Matěj a ty finance nějak sehnala, stejně by musela neustále během cesty čekat na to, až dostane vízum do další země. Někdy i pár týdnů.
Jak je možné, že my můžeme cestovat tak snadno, ale ona ne? Země, které jsou v tom žebříčku před námi, jsou demokratické, bezpečné a ekonomicky silné. Není mezi nimi žádná země s autoritářským režimem, protože občany z takové země by si nikdo na své území nepustil. My jsme malá země, kterou tady v Asii nikdo nezná, ale je součástí silného evropského celku, který si může klást podmínky a ostatní je musí akceptovat. My můžeme třeba po Turecku chtít, aby museli mít víza, ale oni po nás ne, protože jinak přijdou o turisty a peníze. To je skvělá pozice.
Tahle stránka a mnoho dalších českých cestovatelských projektů může existovat díky tomu, že máme mnohem blíž k zemím, které jsou v tom žebříčku vysoko. Do Poslanecké sněmovny chtějí ale také strany, které by Česko raději orientovaly opačným směrem a bohužel mají reálnou šanci přes těch 5% projít. Výběr je letos opravdu pestrý, od stran, u kterých se jejich vnitrostranické demokratické rozhodování dává za vzor ostatním stranám v Evropě až po strany, kde o všem rozhoduje jen jedna osoba.
Pokud se vám líbí tahle stránka, prosím, podpořte ji! Podpořte ji tím, že půjdete k volbám a dáte hlas někomu, kdo svými kroky podporuje i její existenci, díky! :-)
